Informace o Serval stepní
Serval stepní či pouze serval (Leptailurus serval, dříve Caracal serval) je africká kočkovitá šelma. Řadí se do podčeledi malých koček a vyznačuje se žlutavým, černě skvrnitým kožichem a vysokým, štíhlým tělem. Dokáže vysoko skákat a rychle běhat na krátkou vzdálenost. Loví především malé hlodavce a ptáky. Podle norem Mezinárodního svazu ochrany přírody jde o druh málo dotčený.Serval je v současnosti považován za jediný druh rodu Leptailurus. Je však úzce spřízněn s karakalem a kočkou zlatou, do jejichž rodu Caracal bývá někdy řazen. Nicméně taxonomické zařazení se stále zkoumá. Pojmenování serval vychází z portugalštiny a znamená „rys“. Rodové jméno Leptailurus pochází z řečtiny a znamená „úžasně mrštný“.Je to vysoké a štíhlé zvíře, které se podobá psovi s hlavou kočky. Má velké, na konci zakulacené uši a kožešinu téměř stejně barevnou jako gepard štíhlý. Vysoké nohy, relativně nejdelší ze všech kočkovitých šelem, mu umožňují lehce se pohybovat ve vysoké trávě savany. Zbarvení je krémové či nažloutlé s černými puntíky, existuje však i černá melanická forma. Černě zbarvení jedinci se vyskytují hlavně v horských oblastech Keni a Etiopie ve výškách okolo 2500 m n. m. Byli však spatřeni i v nížinách. Účel černé barvy u mnoha kočkovitých druhů nebyl dosud uspokojivě vysvětlen. Délka těla se pohybuje v rozmezí 59–92 cm, délka ocasu 20–38 cm. Hmotnost osciluje mezi 7–18 kg. V kohoutku měří okolo 56–60 cm. Postavou je podobný karakalovi, ale je vyšší a štíhlejší při zhruba stejné hmotnosti. Pohlavní dimorfismus není nijak výrazný, samci jsou poněkud větší.Žije pouze v Africe, přičemž téměř výhradně jižně od Sahary, většinou pak jižně od Sahelu. Malá zbytková populace přežívá možná i v Maroku. V Alžírsku byl zřejmě vyhuben, do Tuniska naopak reintrodukován (Národní park Feijda). Je rozšířen na území savan, stepí, lesostepí a v horských oblastech (až do výšky 3800 m n. m.). Část jeho areálu se nachází i na okrajích tropických deštných lesů. Vyhýbá se suchým polopouštním i pouštním oblastem a rozsáhlým komplexům deštných pralesů. Jeho výskyt je vázán na zdroje vody a alespoň částečně travnatou krajinu.Servalové bývají často chování v zajetí a pokud jsou odebráni v mládí, snadno zkrotnou. I přesto mohou být nebezpeční, především pro malé děti. Bylo zaznamenáno několik případů napadení a vážného zranění dětí, ale žádný známý fatální případ neexistuje. Pokud se do zajetí dostane původně divoký jedinec, bývá velmi nevrlý a připravený kdykoliv zasadit ránu tlapou.